close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Nick Webb - Stará flotila

16. června 2020 v 15:45 |  Knihy

Když se lidstvo poprvé střetlo s Rojem, nebyli jsme na něj připraveni. Mimozemská flotila se nemilosrdně probila až k Zemi, zničila desítky měst, zabila milióny lidí… a pak jejich lodě uprostřed útoku náhle odletěly a zmizely v hlubinách vesmíru.

Od invaze již uběhlo 75 let. Roj je jen dávná historie a flotila, která ho měla zastavit, svůj jediný boj svádí s politiky, kteří chtějí osekat její rozpočet. Když se pak nečekaně znovu objeví mimozemská flotila a udeří hluboko v našem území, Zemi zachvátí panika. Naše nové lodě se s Rojem nedokáží měřit a mezi Zemí a jistou zkázou nakonec stojí jen kapitán a posádka nejstarší lodi ve flotile - ISS Constitution.

Slušná space opera, možná ne nejlepší co znám, ale určitě 75/100
 

Simon R. Green - Morituri

5. dubna 2020 v 11:28 |  Knihy
Jsou knihy, které člověku dají hluboké vhledy, myšlenky, ideály, nápady.
A potom existují knihy, které mají za úkol prostě "jen" pobavit.
Knihy pro chvíle oddechu, na cestu, na dovolenou.
Morituri od S.R.Greena patří přesně do druhé kategorie a ač se to zdá jako snadný úkol (zkuste si to někdy), tak napsat knihu, která má spád, je vtipná, zábavná, dobrodružná, akční a přitom s lehkým humorem JE mimořádně těžký úkol.
Green je zkušený matador (mnozí jistě znají sérii fantasy Jestřáb a Rybářka) a zhostil se této role skvěle.
Morituri je akční dobrodružná scifi. Pokud máte rádi škatulky, potom space opera (v tom nejlepším slova smyslu)
Svět, který představuje je dostatečně pestrý, zaplněný postavami, které si snadno oblíbíte.

Co lze vytknout je mnohdy příliš přímočarý děj a jisté Deus ex machina, hrdinové se dostávají do neuvěřitelných spletitostí a z nich jako mávnutím kouzelného proutku.
Přesto by milovník scifi, který pátrá po akční oddechovce u které se bude skvěle bavit neměl tuto knihu pominout.
Za sebe dávám 75/100

Programování základů AI včetně postupů video v CZ

11. prosince 2019 v 11:19 | zxretrosoft |  PC / X360 / PSP
Umělá inteligence (AI) je nyní aktuální téma.

Funguje ve hrách, na facebooku, využívá ho Google.
Tohle video ukazuje samotné stavební kameny, základy JAK ho sestavit, CO to vlastně ta AI je.

První video (navíc CZ), které ukazuje principy, základy práce s AI, jak počítat kořeny rovnic, regrese, cyklus zpětné vazby neuronu..





.
 


Magic Vials Deluxe

28. února 2019 v 16:26 |  PC / X360 / PSP


Mimořádně úspěšná hra Magic Vials z roku 2014 se dočkala druhé verze.

www.zxretrosoft.iplace.cz

Binaurální zvuky, pokusy

28. ledna 2019 v 16:24 |  ZÁHADY a EZOTERIKA
Nejprve zmíním co to vlastně Binaurální zvuky jsou, které myslím.
Pod pojmem binaurální nahrávka lze často najít zvukový záznam, který vzniká tak, že mikrofon není statický, ale každý nástroj je nahráván v jiné pozici.
To potom dává pocit prostorovosti (levé, pravé ucho), že slyšíte opravdu kde který člen orchestru v tu chvíli hrál.
TOHLE ale zrovna neřeším (byť je to nepochybně velmi zajímavé)

Binaurální zvuky souvisí s naším mozkem. Teorie říká...
Mozek funguje v určitých vlnách - přesněji alfa, beta, gama, theta a delta vlnách.

Jejich frekvence jsou:
Alfa vlny - 8-13 Hz (relax, uvolnění)
Beta vlny - 14-30 Hz (bdělý stav, běžné vnímání)
Gama - 31-120 Hz (vyšší aktivita - boj, útěk, řešení problému)
Theta - 4-7 Hz (meditace, REM spánek, snění)
Delta - 0,5-3 Hz (hluboký bezesný spánek, ztráta vědomí těla)

Když se snažíme mozek aktivovat pomocí binaurálních zvukových vln, jde to udělat rozdílností kmitočtu v každém uchu. (pravá a levé hemisféra)
Náš mozek totiž detekuje fázový rozdíl a snaží se ho sladit.

Když zkoušíme uvolnění mysli s využitím alfa vln, použijeme frekvence (třeba 80, 100) 200 Hz a na druhé straně 210 Hz.
Fázový rozdíl mezi levou a pravou hemisférou bude 10 Hz, což je rozmezí alfa vln.

Osobně mám vyzkoušeno, že nastavení mezi 80-100 vede k opravdu hlubokému spánku. Rozdíl dávám 10, někdy 6...

Používám aplikaci co je dole na fotce. Podmínkou jsou co nejlepší sluchátka, špunty od Hamy za stovku nejsou to pravé pro tento typ experimentů.
Nastavení frekvencí a rozdíl (levé/pravé ucho) je umožněno ve velkém rozsahu, doporučuji vyzkoušet každému, co funguje jemu.


Rozbor 2019

2. ledna 2019 v 19:20 |  ZÁHADY a EZOTERIKA


Jako každý rok dělám svůj Numerologický výhled i letos. Nechť se vám daří.



Největší záhady a tajemství světa - Výstava

17. listopadu 2018 v 12:18 |  ZÁHADY a EZOTERIKA

Letohrádek Mitrovských v Brně pořádá (15.9-2.12. 2018 mimo PO) skvělou výstavu, kterou jsem si jako fanda záhad a tejemna nemohl nechat ujít.
Věrné kopie záhadných a legendárních předmětů.

Když říkám věrné, myslím, doopravdy precizní. Mnohé z nich mají za sebou organizaci, která pečlivě dbá, aby kopie byla maximálně věrohodná a dokonce poté vydává mezinárodní certifikát pro výstavy.
Turínské plátno a Křišťálová lebka je doslova vědecký projekt, kdy se dbá na maximální detaily, včetně materiálu a dobového postupu.

K vidění jsou například repliky Moai sochy, Voynichuv rukopis, Ďáblova bible, Antický počítač, Mechanismus z Antikythéry, Tutanchamonova trubka, Longinovo kopí, jedna z možných podob Svátého Grálu a další...

Překvapilo mě, že mezi exponáty není Archa úmluvy, která je snad nejslavnější relikvií a která stejně jako Grál nebyla v moderní době nalezena, byť dle historických pramenů existovala.

Výstava má skvěle udělány panely s popisy. Všeobecná fakta, jak byl artefakt nalezen, co o něm soudí vědci, argumenty pro jeho pravost a stejně tak námitky proti.

Zaujala mne určitě starověká mapa, kde je už vyobrazena Amerika dávno před Kolumbem a Křišťálová lebka vyrobená z kusu Brazilského kříšťálu.

Turínské plátno má navíc v expozici videoprojekci. Skutečně silný, skoro až posvátný zážitek.


Školy Duny

15. listopadu 2018 v 16:10 |  Knihy

Konečně jsem dočetl trilogii Školy Duny.
Pro fanoušky světa, který stvořil Frank Herbert a nyní rozvíjí jeho syn je to skvělá možnost proniknout více do zákulisí a historie skvělé Duny.
Tato trilogie se čte opravdu skvěle (což se třeba o předchozí trilogii Historie Duny rozhodně říct nedalo), nemá hluchá místa, děj je plynulý a mistrně do sebe zapadá celý soubor rozehraných dějových linek.
Osobně bych řekl, že spolu s Předehrami k Duně je tohle to nejlepší co duo B.Herbert a K.J.Anderson doposud napsali.


Mýty o Basicu

25. června 2018 v 9:19 | zxretrosoft |  RETRO Atari C64 ZX MZ 821
Skvělý článek převzatý s dovolením autora z blogu http://zxretrosoft.infoblog.cz

V tomto příspěvku je shrnuto několik obvykle se vyskytujících mýtů a názorů o programovacím jazyce Basic včetně jejich vyvrácení či komentáře k nim. Basic má na trhu stále své místo a některé i velké firmy (Microsoft, Fantaisie Software, The Game Creators Ltd.) ho intenzivně rozvíjejí.
Trocha psychologie
Pro začátek mi dovolte několik drobných psychologických postřehů.

Basic je víc než kterýkoli jiný jazyk zatížen svou minulostí, protože dříve byl implementován v primitivní podobě do 8-bitových počítačů a dnes již dospělí lidé o něm mají povědomí především z nich. Navíc, v prvopočátku byl navržen jako jazyk "pro začátečníky" (což byla dříve marketingová výhoda, dnes to však zůstalo jakýmsi stigmatem). Zatímco třeba jazyk C na 8-bitech nebyl a dělala se mu od začátku reklama coby "jazyka profíků" (viz CHIP). Proto je tolik vývojářů, kteří vyprávějí příběh: Začínal jsem na Basicu, pak assembler a pak C++. Samozřejmě, dříve měli 8-bitový počítač a na 8-bitech měli jen Basic a pak ASM, pokud ho zvládli. Nic víc. Proto ty první dva jazyky, zákonitě. (Paralelně a v mezidobí také figuroval Pascal, ale ten nebyl přímo implementován.) Pak si kolem r. 2000 koupili PC a tam zase pro změnu dlouhou dobu nebyly etablované moderní Basicy, bylo tam rozjeté C a objektové programování (to už bylo ostatně i na 16-bitech). To si osvojili a k nějakému novému Basicu se už pak neměli ani potřebu vracet. Jejich představa o Basicu skončila s 8-bity.

Protože jde o časovou posloupnost, působí to, jako by šli od jednoduššího po složitější. Respektive evoluční linka. Zkráceno: "Od Basicu -> k Céčku" (čti: "od dítěte k dospělosti"). Já jsem třeba začínal na Javě a skončil na Basicu. To je ale zvláštní příběh, že? Ten už působí poněkud zvráceně, vypadá to, jako bych na cestě něco "nezvládl", jako bych se utekl od těžšího k lehčímu. Přitom je to jen "kulturní atmosféra" vycepovaná komercí a trhem, která dělá tento efekt. Zkrátka chce to nad tím trochu přemýšlet, než převzít štafetu toho stigmatu.

Mnoho vyšších jazyků (Python, CerberusX...) také vycházejí z Basicu, ale chytře se od toho distancují. Dokonce předstírají dojem něčeho naprosto nového a moderního, "hrají si na něco víc". Mnoho jazyků také prorazilo díky marketingovému odpoutání se od Basicu (Xojo, dříve název RealBasic aj.). Mainstream vyžaduje kombinaci nového, silného. Je těžké čechrat někomu ego, pokud má pracovat v jazyku, kde je přímo v názvu obsaženo slovo "základní". Programátor se musí cítit jako geroj, který krotí predátora, i když jde o tisíc a jednu variaci na normální Basic. Z těchto důvodů (a nejen z nich) vznikla o Basicu řada mýtů uchovávajících se v hlavách veřejnosti i programátorů dodnes.

---
GOTO je nejrychlejší způsob, jak ztratit kontrolu!
Odpověď: NE.
Tento argument o ztrátě kontroly vymysleli vývojáři objektových jazyků, protože jim přišlo zkostnatělé, že GOTO, v prvopočátcích existence Basicu, odkazovalo na fixní čísla řádků. To už se sice přes 30 let neděje, ale ani tak to nebyla tragédie (tehdejší kódy v Basicu šly běžně automaticky přečíslovávat včetně odkazů GOTO a GOSUB, např. už na Sam Coupé 1989, příkaz RENUM). Ovšem přímo groteskní je to v kontextu toho, že zrovna v OOP se často více než polovina času vývojářského života kód odlaďuje (samozřejmě hlavně kvůli neefektivní kontrole :-) ). GOTO je naopak mnohdy nejrychlejší (a často jediný) způsob, jak zasmyčkovat určitou část programu zcela bez starostí.
Basic je pomalý!
Odpověď: NE.
Tento mýtus vznikl v období 70. a 80. let minulého století. Má svůj zárodek v tom, že dříve nebyl na 8-bitových počítačích jiný jazyk než Basic nebo Assembler, plus také to, že Basic bývával interpretovaný jazyk. V Assembleru se psaly všechny náročnější aplikace (např. hry), protože na ně byl tehdy Basic pomalý. Proto se začala vžívat dichotomie: Assembler rychlý - Basic pomalý. Stejná dichotomie se dá ale vyjádřit o kterémkoli vyšším programovacím jazyce, protože Assembler bude vždycky - už z principu - nejrychlejší. Např. Assembler rychlý - C++ pomalé; Assembler rychlý - Swift pomalý atd. Ovšem dnes je situace diametrálně odlišná. Vyšší jazyky včetně Basicu jsou prakticky stejně rychlé, počítači je úplně jedno, jestli do strojového kódu překládá z Pythonu, C++ nebo Basicu. V jakémkoli moderním Basicu (PureBasic, SpiderBasic, FreeBasic, DarkBasic, AGK2, PlayBasic) můžete psát naprosto stejně všechny aplikace, hry nebo velké projekty - jak na PC, mobil, tak webové, aniž by to mělo vliv na rychlost.
Basic se hodí na menší projekty
Odpověď: NE.
I když lidé pod tíhou argumentů i důkazů Basic uznají za plnohodnotný jazyk, můžete slyšet, že často nakonec vyvodí tento předsudky zatížený závěr: "Ano, ale na větší projekty se již hodí objektové programování, Basic spíš na menší aplikace a hry." Neexistuje nic, co byste udělali v objektovém programování a nemohli to udělat v Basicu. Moduly jsou dnes běžné i pro moderní Basicy. Nadto existují nejrůznější překladače do dalších jazyků a není potřeba se tedy trápit ani tím, že zbytek týmu pracuje na jiné technologii. Vše je řešitelné a průchodné. V Basicu lze udělat libovolně náročný a mohutný projekt, od databází po 3D hry. Obvykle se v jazycích včetně Basicu používají stejné (podobné) knihovny a frameworky (např. OGRE3D https://www.ogre3d.org ).
Strukturované programování je nepřehledné!
Odpověď: NE.
To říkají lidé, kteří neumí programovat strukturovaně. Obvykle žijí v optimistickém dojmu, že objektové programování jim situaci výrazně zpřehlednilo. Strukturovaným kódům, protože kdysi byly psány pouze vertikálně, přezdívají pejorativně "špagetové kódy". Ovšem vertikální kód (tzv. "špaget") má naprosto stejný pořádek jako horizontální kód (tzv. "štrůdl"), pokud v něm ten pořádek děláte. A obráceně. Pokud máte bordel ve špageťáku, tak jste bordelář a budete ho mít patrně i ve štrůdlu. V každém kvalitním Basicu současnosti se dá navíc programovat jak vertikálním, tak horizontálním způsobem.
Strukturované programování má výhodu enormní kontroly nad průběhem kódu (což má význam např. pro kritické systémy, kyberbezpečnost atd.) a ruku v ruce s tím jde rychlost odhalení chyb. Není mi ostatně znám jediný důvod, proč by měl být strukturovaný kód méně přehledný než jakýkoliv jiný. Takže tento mýtus pokládám spíše za emotivní výkřik, na který lze těžko racionálně reagovat.
Basic se dnes nemá smysl učit, zaměstnavatelé chtějí JAVA a C++/C#
Odpověď: ANO i NE.
Fakt, že se inzeráty hemží omezeným množstvím jazyků, svědčí častokrát o hluboké mezeře ve vzdělanosti zaměstnavatelů v oblasti vývojařiny a o důkazu, jak jsou poplatní marketingově protlačeným produktům a mainstreamu. Volí tak dominantní a tzv. "spolehlivé" technologie. Je mnoho jazyků, které jsou špička a přesto se v inzerátech neobjevují (Fortran, Go, Swift...).
Existují v zásadě dvě cesty, kterými se můžete profesionálně vydat. Můžete se pragmaticky učit přesně to, co vyžadují aktuální inzeráty na trhu práce. Ty většinu lidí přesvědčí svým množstvím a nabízeným nástupním platem. Nese to však riziko, které zase většina lidí nedomyslí nebo je jim takříkajíc jedno. To spočívá v tom, že se stanete "ovcí v davu", sponou v řetězu, "dělníkem u pásu", a navíc bude existovat ohromná konkurence lidí, kteří přesně v těchto jazycích budou umět také a lépe. Takže možná dosáhnete požadovaného úspěchu, ale bude to mít svá úskalí a snadno sklouznete do šedého průměru.
Druhá cesta je vlastní cesta. Velmi často můžete slyšet od úspěšných lidí jednu a tu samou myšlenku: Dělat věci jinak než je dělá většina lidí, je základ úspěchu. Přesto se jí většina lidí neřídí a jdou raději tou první cestou. Je to volba každého.
Zaměstnavatel je obvykle pragmaticky uvažující člověk. Nezaměstnává lidi jen proto, aby měli práci. Zaměstnává je proto, že chce, aby mu dodávali určitou službu a on na ní ještě dále vydělává. Pokud dodáte zaměstnavateli produkt (aplikaci, modul) v Basicu a ten bude umět přesně to, co bude umět ten v Javě, respektive to, co chce aby uměl, věřte nebo ne, bude mu v tu chvíli úplně jedno, v čem je vyroben. Koupí vám s radostí počítač i s předinstalovaným Basicem. Musíte ho ale přesvědčit, že to v této technologii zvládnete a že s vámi může na určitou práci / službu počítat. Že z Basicu, pokud na tom trvá, můžete kód snadno v konečné fázi přeložit např. do Javascriptu. To nemusí být tak obtížné, pokud nějaký moderní Basic budete opravdu ovládat.

Resetkání 2018

22. května 2018 v 21:24 |  RETRO Atari C64 ZX MZ 821

Po dlouhé době mě přemluvil kamarád navštívit jednu z mála akcí zaměřenou na staré computery. Tentokrát se jednalo o Resetkání - tedy stroje Commodore Amiga
Jelikož se konala v Brně, tedy v městě které obývá má maličkost a navíc mi nabídl odvoz, nebylo o čem diskutovat.
Smutné je, že komerce zneužívá pojmů Retro k ždímání nostalgické generace (nás čtyřicátníků) hrozným způsobem a to se také projevuje na cenách všech old computerů v inzerátech a burzách. Amigu jako takovou, tedy nevlastním. Abych nejel jen koukat, rozhodl jsem se pořídit malé Raspberry PI, nejnovější model 3B+
Tato krabička má v sobě ARM procesor na 1.4 GHz a systém Retropie (upravený Linux), takže zvládá skvěle emulace kdečeho, včetně Amigy.
Samotný nákup byl na poslední chvíli, den před akci jsem ještě přes USB disk stahoval a ladil obsah microSD karty. Výstup přes AV jack 3,5 jsem nerozchodil, takže posloužila starší LCD s HDMI. Obraz byl skvělý, emulátory odladěné, vše klaplo do minuty přesně - až jsem tomu sám nemohl věřit.
Na akci jsme dorazili téměř poslední (no dobře, kluci z SK dojeli až po nás, ale...), v čase, kdy většina osazenstva odešla na oběd. To nebylo od věci, aspoň byl klid všechno vybalit a zapojit. Kolega Radegast vezl Atari STE na kterém zprovoznil Wolf 3D (ano, tohle skutečně svižně běhá na obyčejném 68000/8 MHz) a MAC - Powerbook 12", já vezl TV, Raspíčko a gamepad od X360.
Brzy začali trousit návštěvníci zpět do sálu, nikoho jsem sice osobně neznal (pár lidí přes net), ale přivítání bylo skutečně srdečné a atmosféra na celé akci hrozně fajn. Dostal jsem přečíst nový časopis (k Amize stále vychází) a musím říct, že pecka, plný novinek, to potěší.
Co do hw byla k vidění na akci kromě klasických Amiga 500/600/1200 také 4000 a snad i model 3000 (nejsem si jist).
Většina strojů měla v sobě už Turbo karty a redukci na CF a USB. Pokrok se nezapře.
Lisiak4 předvedl na velkém diaprojektoru svou rutinu psanou v Assembleru na přehrávání hudby.
Poté následoval zábavný test znalostí. Zde jsem se projevil jako dokonalý Atarista, z osmnácti otázek jsem měl správně tři. No nebyl to asi nejlepší výkon, dokonce bych řekl, že jsem byl zcela nejslabší, ale i někteří skalní Amigisté v sále, se dostali na hranici kolem pěti správných odpovědí :-)
Mám-li akci zhodnotit, jednoznačně SUPER, atmosféra skvělá, lidé vstřícní a báječně naladění, k dispozici základní občerstvení.

PS: Že taková akce není JEN pro chlapskou část dokazoval fakt, že tam vesele pobíhalo na volno dítě, pes a kočka (ta byla v přepravce)